Dělnická třída

• vyšší dělnická třída - kvalifikovaní dělníci

• nižší dělnická třída - nekvalifikovaní dělníci

Underclass (anderklas)

• třída chudoby - neklasovaní

• lidé závislý na soc. dávkách, nezaměstnaní, imigranti, etnické menšiny

• typické pro ně - drogová závislost, špatné vzdělání, chudoba, rodiny samoživitelek, kriminální činnost

• hodně rozčleněná skupina - podle přijmu, morálního chování, vzdělání

Teorie chudoby

• kultura chudoby - chudobu vysvětluje osobní charakteristika lidí (osobní vlastnosti)

    º jsou líní, nekontrolují své emoce, nedokáží své upokojení oddálit na pozdější dobu, žijí dneškem, nemyslí na zítřek, slabá struktura ega, pocit beznaděje, fatalismus - víra v osud

• situační chudoba - nastává při závažné životní události - závažné nemoci

• teorie strukturální - za chudobu mohou opakující se - cyklické vzestupy kapitálu ekonomiky

    º propouštění z práce

    º důsledkem je nedostatek pracovních sil

    º najímají se lidé, když je potřeba, pak se propouští

Sociologie vzdělávání Bernstein

    Zaměřil se na to, jak rodiny komunikují s dětmi (různé sociální vrstvy). Rodina v komunikaci s dětmi, používá omezený kód (je zde hodně nevyřčených předpokladů) a pojí se s určitým prostředím, rodiče nemají potřebu vysvětlovat dětem hodnoty a normy (platí pro nižší vrstvy), rodiče z těchto vrstev dětem pouze přikazují. Děti méně zvídavé, protože nedostávají plné odpovědi, překládá si projev učitele do své řeči, ale hodně poznatků mu tak uniká. Vyšší vrstvy používají rozvinuté kódy. Komunikace v rodině není vázána na specifický, hmatatelný a viditelný kontext. Vysvětlují dětem hodnoty a normy (nejez cukroví, budeš mít zkažený zuby). Proto jsou děti z nižších vrstev mají specifické problémy s učení a hůře si osvojují školní způsob komunikace. Zvyklí na emocionální projev rodičů.

Gintis a Bowles

    Ekonomové, Vzdělávání v americkém kapitalismu, radikální neoliberalisté, Understading Capitalism. Hlavní myšlenka: moderní vzdělávání je odpověď na ekonomické potřeby kapitalismu. Školy vštěpují vzdělávání potřebné k začlenění do kapitalistické ekonomiky a úctu k autoritám a kázeň. Škola svými hierarchickými vztahy předjímá situaci na pracovišti. Školy legitimizují nerovnosti a místo toho aby se soustředily na všestranný rozvoj člověka, tak ho učí technické dovednosti, které bude potřebovat v práci. Žáci z nižších sociálních vrstev jsou cvičeni k poslušnosti, protože budou vykonávat nekvalifikovanou práci, naopak z vyšších vrstev vychovává k samostatnosti a díky tomu nerovnosti ve společnosti reprodukuje v čase.

Illich

    Odškolnění společnosti. Podobně myšlenky jako Gintis a Bowles; kritizuje moderní ekonomický vývoj - lidé ztratili schopnosti samostatného jednání a ztrácejí své tradiční dovednosti (zdraví se stává závislé na lékařích, vzdělávání na učitelích, zábavu poskytuje televize a obživu zaměstnavatelé). Škola zajišťuje dozor nad dětmi (docházka zajišťuje eliminaci potulování), předává základní hodnoty společnosti, děti se učí pasivní konzumaci (nekritické přijímání společenského řádu) - skryté poselství školy tedy je: znát své místo a klidně sedět - proto je třeba odškolnit společnost. Lidé by měli dostávat kupóny a v různých institucích rozptýlených po celé společnosti shánět vědomosti.