Max Weber

• Němec, původně národohospodář. Cílem sociologie je podle něj porozumět subjektivnímu smyslu lidského konání. Vymezil pojem sociální jednání = jednání orientované na očekávání druhých.

Karl Marx

• formuloval Teorii dějin, resp. Historický materialismus; Teorii tříd a třídní boj

• Teorie dějin - materialistická teorie, základem je rozvoj výrobních sil (věci nutné pro výrobu), podle toho, jak se mění, se mění i společnost. Ideologická nadstavba: školství, vzdělání, kultura,…

    º Výrobní vztahy podle Marxe:

        ♦ 1.) otrokářství

        ♦ 2.) feudální

        ♦ 3.) kapitalistický / buržoazní

• výrobní síly - výrobní vztahy - ideologická nadstavba; takto hierarchizované, protože nemůžeme společnost posuzovat podle toho, co si o sobě myslí (tedy podle ideologické nadstavby). Předmětem sociologie je moderní společnost, tradiční je příliš rigidní.

Herbert Spencer

• Tradiční společnost = vojenská společnost; moderní společnost = průmyslová společnost, převažují hodnoty osobní autonomie a svobody, hlavní je obchod a průmysl, orientuje se ne na válčení, ale na výrobu.

Tonnies

• Němec, kritik Spencera. Podle něj je tradiční společnost založena na citu a osobních vazbách. Moderní společnost je naproti tomu egoistická a sleduje jen své osobní zájmy a proto je neosobní a necitová. „Potřeby druhého člověka, slouží k mému obohacení“ - K.Marx.

• V tradiční společnosti je malá dělba práce, každá komunita totiž musí vyrobit veškerou svou spotřebu, což má za následek silné kolektivní vědomí a tlak společenských norem.

• V moderní společnosti je velká dělba práce, výroba je založena na organické směně, lidé se snaží vyvázat z tlaku osobních vazeb.

Adam Smith

• Zakladatel politické ekonomie. Formulace Teorie morálních citů. Z jeho učení čerpali jak liberálové, tak socialisté. Lidi nespojují společné vazby, ale protikladné zájmy (ostatním je pro vlastní obohacení potřeba něco nabídnout). Lidé se spojují skrz egoistické zájmy a neviditelnou ruku trhu.

Velká transformace

• (pojem, ale i kniha od zakladatele institucionální ekonomie Polaniyho) přeměna společnosti, generalizace trhu - tržní vazby se rozšířily do všech oblastí života (předmětem směny se staly půda=příroda a práce=lidi, do té doby tyto statky vázali feudálové)

Sociologické přístupy, resp. Paradigmata

• Paradigma = způsob jak dělat vědu, vykládat realitu

• V přírodních vědách existuje pouze jedno paradigma naopak v sociálních vědách existuje více paradigmat v jednom čase, což je důvod, proč humanitní vědy, za vědy považovány nebývají, spíše za „vypravování„.

Konsensuální paradigma

• Společnost je systém vzájemně propojených prvků. Ekonomické, náboženské a kulturní prvky mají být v souladu, v případě že je narušen jeden, ovlivní to všechny.

• Tento předpoklad narušil Robert Merton, podle něj je konsensus prvků v souladu pouze idealizace, protože tyto prvky jsou disfunkční (manifestní funkce - zamýšlená funkce, školství má vzdělávat apod.; latentní funkce - nezamýšlené funkce (armáda nebrání stát, ale ničí svými požadavky). Formuloval pojemnezamýšlených důsledků racionálního jednání - např. koupě auta, kvůli rychlejším transportům, ale protože tento nápad má více lidí, má to naprosto opačný efekt.

Konfliktní paradigma

• Karl Marx - tvrdil, že jednotlivé třídy mezi sebou vedou boj a proto je společnost v konfliktu, protože jsou zde jiné potřeby. Probíhá boj o moc, nedostatkové potřeby a proto je jednota společnosti pouze iluze. Konflikt vychází ze společenské struktury a hierarchie, ne z lidské podstaty.

Interpretační paradigma

• Weber - zastával mikrosociální přístup, což byl rozdíl oproti ostatním paradigmatům. Kladl si otázku: „jak lidé interpretují svět?“. Rozeznával tři lidské pudy:

    º A) člověk reaguje na věci podle přikládaného smyslu

    º B) význam věcí se vytváří v interakcích mezi lidmi

    º C) význam věcí není stálý, protože se mění i interakce mezi lidmi

Sociobiologické paradigma

• Počátky jsou v etologii (formuloval Karl Lorenz)

• Wilson - O lidské přirozenosti

• Richard Dawkins - teorie sobeckého genu v knize Sobecký gen

Kultura

Žijeme v postmoderní (tekuté či pozdní modernitě) době

Moderní doba:

• Inovace, důraz na rozum, novota, dynamismus, vědu, techniku, individualizaci

• Sekularizace - zesvětštění = odbožstění; industrializace; kulturní diferenciace

• Komunifikace - všechny věci předmětem trhu

• Urbanizace - výstavba nových měst a přesun lidí do nich

• Byrokratizace - vznik a expanze nových organizací

• Racionalizace - osvobození do útlaků vládců, panovníků,…

• Vytýkají postmoderně, že jsou nihilisté, iracionalisté, relativisté